Kolik má zvíře sníst?

Kolik toho má vaše zvíře vlastně sníst? Spočítejte si to

Scéna z ordinace, kterou veterináři znají nazpaměť. Pes na váze, ručička výš, než by měla, a majitel upřímně překvapený: „Vždyť dostává jen, co je na pytli." A v tom je ten háček - krmný návod je ušitý na statistický průměr, který u vás doma nebydlí. Jak se z téhle pasti dostat? Spočítat si to.

Krok první: kolik tělo spálí „naprázdno"

Začněte klidovou potřebou energie (RER) - to je palivo, které tělo spotřebuje, i když celý den jen leží a dýchá. Něco jako auto na volnoběh. Spočítáte ji jedním ze dvou vzorců:

Krok druhý: zařaďte správný „rychlostní stupeň"

RER pak vynásobíte koeficientem podle toho, koho doma máte - jako byste přeřadili z volnoběhu do jízdy:

Proč výsledek není svatý

Energie není pravítko, kde by každý kilogram znamenal stejně kalorií. Dva psi o stejné váze se můžou v reálné potřebě lišit až o ±30 % - přesně jako dva lidé, z nichž jeden přibere z pohledu na dort a druhý ne. Roli hraje i plemeno: flegmatický novofundlanďák spálí denně míň než temperamentní doga. Číslo ze vzorce proto berte jako odrazový můstek, ne jako verdikt.

Odvážená dávka místo plné misky

U většiny psů se osvědčí porcované krmení - dvě odvážené dávky denně místo věčně plné misky. A pak už jen sledujete kondici a dávku doladíte podle ní, ne podle tabulky. Zvíře je lepší vodítko než jakýkoli pytel.

Tahle nenápadná čtveřice udrží vaše zvíře štíhlé a fit déle - a ušetří vám pozdější boj s kily, který se prohrává mnohem snáz, než vyhrává. Začněte ještě dnes: vytáhněte kuchyňskou váhu a zvažte jednu dávku. Překvapí vás, jak „od oka" klame.